, ,

Maluji Miluji Mořskou Pannu

Zhruba před dvěma lety jsem si v záchvatu kreativity a nadšení koupila malířské plátno, akrylové barvy a paletu. Ano, celé dva roky jsem to schovávala doma za zrcadlem a dělala, že to tam není. Kdykoliv jsem to ale objevila, ptala jsem se sama sebe:

Proč vlastně nemaluji. No proč?

Vždyť malování byla v dětství má láska. Dokonce jsem byla na jednom malířském táboře a dodnes na něj moc ráda vzpomínám. Chodili jsme malovat krajiny s jedním starým malířem. Ten nám vysvětlovat jak si máme pomocí tužky rozvrhnout malbu, aby byl obraz reálný. 
V pubertě jsem se občas chodila projít se čtvrtkou a když jsem objevila nějaký pěkný dům, sedla jsem si před něj do trávy a nakreslila jsem ho. Pak jsem obraz strčila za plot a s radostí jsem odešla. Asi jsem si myslela že to majitele domu potěší, no nevim, v té době mi to přišlo jako hrozně dobrý nápad... :)
Dnes jsem přemýšlela, co bych vlastně mohla dělat kromě toho, že se budu dívat na stupidní videa na Youtube. Snažila jsem se vybavit, co je vlastně mé hobby, co ráda dělám nebo bych ráda dělala? A vzpomněla jsem si na to plátno. 

Na to zaprášené plátno, které se mi schovává za zrcadlem a čeká až ho nějaká dobrá duše pomaluje. 

Tak jo, jde se na to. A proč vlastně mořská panna? Měla jsem k dispozici pouze čtyři barvy. Světle modrou, tmavě modrou, světle zelenou a tmavě zelenou. Logicky mi z toho vyšlo, že tam musí být moře a nebe. Já osobně dokážu koukat na moře hodiny a nepřestane mě to fascinovat. Jsem tak trošku jako mořská panna, která v dáli vyhlíží loď zahalenou tajemstvím. 
Malba je stále v procesu, potřebuji si dokoupit barvy a také štětce, protože jsem to celé dělala prstama (spisovně je prý prsty, ale to se mi k tomu vůbec nehodí, dělala jsem to zkrátka prstama:). A co vy, jaké je vaše skryté hobby, které byste rádi dělali ale odsunuli jste ho na vedlejší kolej? S láskou Simi